Český herec Josef Kemr se narodil v Praze 20. června 1922. Navzdory tomu, že se objevil již v nejednom černobílém filmu z období protektorátu, stihl předtím, než se stal hercem tzv. na plný úvazek vyzkoušet celou řadu dalších povolání. Po určitá krátká období se živil například jako skladník, elektromontér, obchodní příručí nebo jako praktikant ve filmové společnosti. Již ve 14 letech si střihnul první filmovou postavu, a to studenta v melodramatu Lízin let do nebe. Nebyla to jeho jediná role studenta, objevil se například i v pokračování, ve filmu Lízino štěstí. Hlavní roli Lízy mimochodem ztvárnila pěvecky nadaná Zdenka Sulanová.
Divadelní začátky Josefa Kemra
divadelní masky
Na divadelních prknech se objevil dokonce ještě dříve, a to již v jedenácti letech. Několik let hrál u kočovného divadla, později se v divadle v Kladně dokonce seznámil se svou první ženou, rovněž herečkou Evou Foustkovou. Předtím než v roce 1965 nastoupil do Národního divadla, účinkoval ještě v několika dalších divadlech, například v Divadle S. K. Neumanna. Je jasné, že tu dlouho řadu let vytvořil desítky a desítky rolí, někdy menších jindy větších, všem se ale snažil vdechnout život a opravdovost. Byl všeobecně známý svou houževnatostí, která ho poháněla k těm nejlepším možným výkonům.
Kdo by neznal Dovolenou s Andělem a Na samotě u lesa?
Jeho první filmové role byly spíše menší a divákům v hlavě příliš neutkvěly. V padesátých letech se objevil v legendárních komediích s Jaroslavem Marvanem v hlavní roli. V Dovolené s Andělem i v Andělovi na horách si zahrál roli tak trošku naivního rekreanta Vyhlídky. Mnohem vážnější a výraznější role si zahrál ve filmech Markéta Lazarová a Kladivo na čarodějnice. Josef Kemr se objevil celkem v 250 filmech a televizních seriálech.
podzim v Praze
Mezi ty vůbec divácky nejoblíbenější patří zaprvé komedie Na samotě u lesa, ve kterém si zahrál dědu Komárka, který na jaře už nezaseje a naprosto stoicky komentuje nekončící deštivé počasí. Zadruhé jsou to pak Chalupáři, seriál, který televize vysílají s naprostou určitostí minimálně jednou během roku, a to v době letních prázdnin. V roce 1993 získal Josef Kemr cenu Thálie za celoživotní dílo. Zemřel v lednu o dva roky později.