Dnes se elektřina používá v podstatě ke všemu. Pohání nejrůznější nástroje a přístroje, které nám usnadňují život, s její pomocí topíme i vaříme. Jednou z největších pohrom, které by mohlo lidstvo potkat, je totální black-out, tedy celosvětový dlouhodobý či dokonce trvalý výpadek elektřiny. Bez ní by se bez nadsázky náš systém velmi brzo zhroutil.
Bez nadsázky lze tedy spekulovat o tom, zda jsme na ní závislí či nikoliv. Ačkoliv mnoho lidí tvrdí, že by se bez ní dokázalo v případě nouze obejít, je pravdou, že tito většinou nedomýšlí veškeré důsledky. Samozřejmě je nejdříve napadne mobilní telefon či počítač nebo i osvětlení jako věci, které při elektřině vypadnou. Avšak tto nejsou ani zdaleka jediné. Máme zde například lednici, ale i automobily, včetně těch se spalovacím motorem. I ty totiž využívají k zažehnutí elektrickou jiskru, o světlech nemluvě.
Celospolečensky by byla situace mnohem horší. Veškeré hlavní způsoby komunikace jsou totiž dnes vedeny elektricky, ať už se jedná o televizní přenos, volání či posílání zpráv nebo e-mailů. Kdyby tedy vypadla, pak by byla dálková komunikace v podstatě znemožněna.
Zapomenout nesmíme ani na to, že nám mnohdy zachraňuje život. Velké množství přístrojů například v nemocnicích, ji vyžaduje. A to i takové, jako systém podpory života či umělého spánku, bez kterých by někteří pacienti nepřežili. O tom, že se s její pomocí mohou sériově vyrábět potřebné léky, se asi ani není potřeba zmiňovat.
Dalo by se říci, že dnes je již v podstatě nemožné, abychom se vrátili do doby například před 200 lety, kdy doposud neexistovala, nebo byla pouze v plenkách. Vyžadovalo by to celospolečenské změny, na které rozhodně nejsme připraveni, a na které připraveni ani být nemůžeme. Z tohoto pohledu tedy není pochyb – skutečně jsme se na elektrické energii stali závislými. Otázkou je, zda se to jednou neobrátí proti nám.
